Proč to děláme takhle.
Šest rozhodnutí, podle kterých stavíme všechno v Able. Pochop je jednou a budou ti dávat smysl volby, které uvidíš kolem sebe.
Tyhle principy nejsou marketingové fráze — jsou kodifikované jako anti-hype invarianty
v repozitáři (9 pravidel v .able/ecosystem-rules.yaml) a každý návrh nové komponenty se proti nim kontroluje.
Když pravidlo porušíme, musí to být vědomé rozhodnutí s důvodem — sepsaným.
Co děláme jinak.
Jedna identita, jedna paměť, jedna infra
Místo šesti systémů, které spolu nemluví, máme jeden ekosystém. Jeden login, jedna firemní paměť, jedna platforma. Méně komplexity = méně chyb = méně tření v denní práci.
Bez hype-driven architecture
Nepřidáváme nástroj jen proto, že je modní. Před každým novým bodem se ptáme: máme reálný problém, který tohle řeší? Pokud ne, nebereme. Postgres + Slack + Keycloak řeší 90 % věcí.
Co firma ví, neztrácí
Rozhodnutí se neztrácí v Slack vláknech. Nová znalost se zapíše a najde. Když někdo odejde, kontext zůstane. Firma má paměť delší než lidé v ní.
Decisions se nepřepisují
Když změníme názor, předchozí rozhodnutí nemažeme — vznikne nové, které ho navazuje. Vidíš celý řetězec myšlení. Audit zadarmo, žádné „kdo to změnil a proč".
Open-source, žádný vendor lock-in
Vše, co tu používáme, máme my pod kontrolou. Postgres, Keycloak, Vaultwarden, Grafana — standardy, které vyměníme, kdyby bylo třeba. Žádné „přivázání na 5 let".
AI-native, ale s rozumem
AI je v Able partner, ne sólová hračka. Funguje proto, že má kontext — firemní paměť, rozhodnutí, projekty. Bez kontextu halucinuje. S ním odpovídá přesně.
Než přidáme cokoliv nového.
Máme jednoduché pravidlo: přidáme nový nástroj jen tehdy, když máme reálný problém, který řeší. Ne proto, že je cool. Když odpověď na všechny otázky níže je „ano", jdeme. Jinak počkáme.
- ?Máme reálný problém?Ne hypotetický. Stalo se to, koho to bolelo.
- ?Existuje OSS řešení?Před placeným SaaSem se vždy ptáme.
- ?Stačí Postgres / Slack / Keycloak?Většinou ano. Méně komplexity, víc spolehlivosti.
- ?Není to druhá DB / druhý IdP / druhý task tracker?Jeden už máme. Druhý nepotřebujeme.
„Funguje mi to lokálně" není hotovo.
Nejsilnější pravidlo, které máme, není o technologii — je o poctivosti. Žádná změna není „hotová", dokud není doložené, že běží v produkci. Ne „nasadil jsem to a mělo by to jet". Doložené: otevřel jsem to, projel logy, nic nehoří.
- 1Lokálněrozběhat u sebe, projet testy
- 2Zabalitimage s konkrétní verzí — nikdy „nejnovější"
- 3Nasaditpřes manifest v gitu, ne ručním sáhnutím do serveru
- 4Ověřit živěotevřít, projet logy — nula chyb, ne „mělo by to jet"
- 5Zapsatco a proč — aby to za měsíc dávalo smysl
Vypadá to jako byrokracie. Není. Každý krok, který jsme někdy přeskočili, se vrátil — jako „vždyť to tam je" nad něčím, co tam roky nebylo, nebo jako výpadek, o kterém jsme se dozvěděli od klienta.
Proto taky dokumentace nesmí lhát. Když někde píšeme „nasazeno", je to nasazené. Když něco nemáme — třeba zálohy databází — napíšeme, že to nemáme, i když to vypadá blbě. Dokumentace, které se nedá věřit, je horší než žádná, protože podle ní někdo něco slíbí klientovi.